Pojď se zábavně učit anglicky a navíc tak pomůžeš 11tileté Karolínce, která kvůli Meningokoku B přišla o část nohy a 7 prstů a teď je na vozíku – pomůžeš jí vybrat peníze na novou protézu, at může běhat, jako ostatní děcka.
Celý příběh Karolínky si můžete přečíst ZDE:
Několik hodin mluveného slova (čtení z knihy)
Překlady klíčových pasáží
Rozbor spousty užitečných frází a slovíček
Zajímavé podněty v češtině i angličtině
Výpisky v PDF
Audioverzi do sluchátek
Pořid’ si kurz a podpoříme tak CELOU ČÁSTKOU Karolínku, které se díky nám bude žít o moc líp. Cílem je vybrat 250 000, ale každá koruna se počítá!
Pokud chceš pomoct napřímo, a kurz je na tebe buď moc levnej nebo moc drahej a chtěl bys příspět víc nebo míň, tak můžeš tady na přímo na transparentní účet:
Má dcera měla jeden rok a měsíc, když onemocněla touto zákeřnou nemocí. Začalo to lehkou teplotou, dávala jsem jí Paralen a teplota ustoupila. V 5 hod. ráno jsem jí opět měřila a měla horečku, jeli jsme na pohotovost. Tam nám řekli, že je to pouze teplota a poslali nás domů. K večeru se nám podařilo horečku o něco srazit (asi na 38,4….). Při převlékání jsem zjistila, že má na těle tři tmavé skvrnky. Volala jsem naší dětské doktorce a ta řekla, že by to mohlo být meningoková sepse a ať ihned zavolám záchrannou službu. Okamžitě jsem tam volala a řekla jim to, co mi řekla doktorka.
Mezitím dcera velmi rychle upadávala do kómatu a skvrny se rozšiřovali. Po 20 minutách přijela sanita, s tím, kde je tu ten případ meningitidy? Dceru jsem jim předávala již v bezvědomí. Co mě tedy naštvalo bylo to, že neměli s sebou příslušné antibiotikum, i když jsem volala, že dcera má pravděpodobně meningokovou sepsi. Přijeli jsme do nemocnice, dcera šla na intenzivní péči, kde se zpočátku zdál její stav stabilizovaný. Druhý den došlo k dalšímu zhoršení, především dýchacím potíží a byla převezena na ARO.
Byla 20 dní v umělém spánku a na přístrojích, včetně různých druhů dýchacích přístrojů. Po 20 dnech se probrala. Bála jsem se, že nebude v pořádku – oči dávala v sloup a byla stále strašně slabá, a k tomu měla všechny končetiny černé. Takže opět hrůza, že přijde o ruce a nohy a zbyde mi jen hlavička s tělem. Velké štěstí bylo, že se meningokok nedostal do mozku. Po 39 dnech na ARU nás přeřadili na chirurgii. Tam ji museli dát pryč, resp. nechali odpadnout zcela zčernalé a nekrotické tři prsty na levé ruce a čtyři na levé noze. Na levé noze má pouze palec a nožička neroste.
Asi po 3 měsících nás poslali na plastickou chirurgii, do FN Královské Vinohrady. Opět další rána, nožičku chtěli amputovat. Po telefonování s mým přítelem a paní doktorkou Blankou Kocmichovou jsem podepsala reverz. Vrátila jsem se do nemocnice Motol, na dětskou chirurgii, kde se nám paní doktorka Kocmichová stále věnovala a nožičku chtěla zachránit, což se jí podařilo. Osvětlovala poranění lampou Bioptron, aby se urychlilo hojení nožičky. Po dvou měsících nás propustili domů.
Můj život se změnil, najít si práci na plný úvazek nepřicházelo v úvahu. I tak jsem to zkoušela aspoň na částečný úvazek ale bohužel, vzhledem k četnosti doktorů to nevyšlo. Každý den cvičíme Vojtovu metodu, masírujeme jizvy, osvětlujeme lampou, jezdíme po doktorech na rehabilitace, chirurgii, ortopedii, neurologii, urologii, protetiku, imunologii, zubní, ušní, oční. Na protetiku a ortopedii jezdíme i za Prahu (víc hlav víc ví). Karolínka stále roste, ale její ruka i noha na levé straně nerostou tak rychle. Teď bude kaje 12 let a je na vozíku, poněvadž protézky , které máme jsou nevyhovující, dlouho se na ně čeká, protože se vyrábí v Německu. Noha je velmi bolestivá, má na pahýlku velké boláky, puchýře a špatně se vše hojí na zjizvených tkáních, tak je na vozíku a nemůže ani do školy. Nyní čekáme až Kája přestane růst, aby mohla na amputaci. Kdy to bude je ve hvězdách.
